Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace, jak zní celý název programu (dále program H2020), je největším a nejvýznamnějším programem financujícím na evropské úrovni vědu, výzkum a inovace v letech 2014-2020, ale projekty financované programem H2020 budou dobíhat ještě několik let poté. Program Horizont 2020 navazuje na rámcové programy pro výzkum, které vyhlašuje EU už od roku 1980, konkrétně na 7. rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007-2013).

Program H2020 se od 7. rámcového programu (7. RP) liší větším důrazem na podporu inovací, což se prakticky projeví například v zavedení nových úvěrových nástrojů a v podpoře inovací u malých a středních podniků. Program H2020 v sobě integruje také dřívější Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a Evropský inovační a technologický institut (EIT). Podporována je také návaznost na strukturální fondy a na jiné programy EU.

Mezi hlavní nové charakteristiky programu H2020 patří tzv. focus areas. Jedná se o oblasti, na které by měly být soustředěny finanční i lidské zdroje napříč společenskými výzvami tak, aby došlo k maximálnímu využití existujících výzkumných kapacit, zvýšení šancí k dosažení průlomových řešení a současně k implementaci hlavních politických iniciativ. Pro první dva roky trvání H2020 bylo vybráno 12 oblastí, z nichž každá je ukotvena v relevantní části pracovního programu a je předmětem samostatné výzvy. Projekty podpořené v těchto výzvách by měly zahrnovat celé spektrum inovačního řetězce od výzkumu a vývoje přes pilotní a demonstrační aktivity až například ke stanovení standardů.

Velký důraz je kladen na vědeckou excelenci, na inovace, na účast malých a středních podniků, na společenský dopad a na spolupráci mezi týmy v rámci EU i mimo ni.

Horizont 2020 není homogenním programem a k základní struktuře je třeba přičíst celou řadu struktur a programů, které mají vzhledem k programu H2020 jistou autonomii, jako jsou ERA-Nety, Společné technologické iniciativy (JTI) nebo Iniciativy společného programování (JPI), a které vyhlašují vlastní výzvy.

Cílovou skupinou programu jsou na jedné straně výzkumní pracovníci, ať už se jedná o výzkumníky pracující na univerzitách, ve výzkumných ústavech nebo v průmyslových firmách, na straně druhé také podniky a firmy, které mohou v programu H2020 najít účinného pomocníka pro financování aktivit v oblasti špičkového výzkumu a technologií, v neposlední řadě je program určen také nevládním a neziskovým organizacím či občanským sdružením a je také otevřen různým asociacím sdružujícím zájmové skupiny v různých oblastech výzkumu a průmyslu.

Rozpočet programu H2020 byl schválen ve výši 77,028 mld. € (viz „Factsheet: Horizon 2020 budget“, ttp://ec.europa.eu/research/horizon2020/pdf/press/fact_sheet_on_horizon2020_budget.pdf)

a jeho rozdělení je uvedeno v následující tabulce: (Program H2020 doplňuje též program EURATOM, jehož celkový rozpočet činí 1,603 mld. € na období 2014-2018, více viz kap. 5.)

Podporované oblasti

  • Prioritní osa 1: Vynikající věda
  • Prioritní osa 2: Vedoucí postavení průmyslu
  • Prioritní osa 3: Společenské výzvy
  • Prioritní osa 4: Další aktivity podporované programem H2020
  • Prioritní osa 5: EURATOM

Účast v programu H2020 je otevřena všem subjektům bez ohledu na jejich právní formu. V některých případech může výzva stanovit povinné zastoupení konkrétního typu subjektu v konsorciu (např. MSP).

Pro naplnění cíle zintenzivnění mezinárodní spolupráce jsou projekty ve většině oblastí programu H2020 předkládány několika subjekty, které pro účely projektu vytvoří konsorcium. Dle tzv. podmínky minimální účasti (povinný minimální počet členů v projektovém konsorciu) se jednoho projektu musí účastnit minimálně tři na sobě nezávislé subjekty ze tří různých zemí EU-28 nebo zemí asociovaných k H20203. Po splnění této podmínky se projektu mohou účastnit subjekty z dalších zemí (výzva může přímo specifikovat zastoupení konkrétní země v konsorciu), které mají nárok na financování. Výjimkou jsou subjekty z průmyslově rozvinutých zemí (např. USA, Kanada, Japonsko) a jiných bohatých zemí (např. země Arabského poloostrova), které se mohou zapojit, ale většinou bez nároku na příspěvek EU.

Pro určité typy projektů je stanovena výjimka z podmínky minimální účasti (granty ERC, koordinační a podpůrné akce, akce MSCA, nástroj pro malé a střední podniky) a projekty je možné předkládat i individuálně jedním subjektem.



Vlastník stránky: RČVUT - Odbor pro vědeckou a výzkumnou činnost, Poslední změna: 20.02.2017